Žijeme ve velmi materialistickém světě
Když se podíváme kolem sebe, a v čase předvánočním to platí dvojnásob, uvědomíme si, že žijeme ve velmi materialistickém světě. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jsme pod neustálým tlakem: abychom zvládli každý měsíc splácet úvěr, abychom nepřišli o práci, abychom dětem koupili nové kolo a zaplatili drahý kroužek, abychom zajistili své rodině pěkný dům a hezký život. To vše může velmi rychle přejít v úzkost, přesněji řečeno v existenciální strach.
V dobrých časech je všechno jednoduché nemusíme o tom přemýšlet. Ale jakmile se věci přestanou vyvíjet dobře, vše se obrátí. Strach začne být všudypřítomný a zabírá v našem životě spoustu místa. Pokud se Vaše duševní pohoda v tomto okamžiku odvíjí od toho, co vlastníte a jak se prezentujete vnějšímu světu, pak máte velký problém. Abychom se existenciálnímu strachu vyhnuli, jsme připraveni udělat mnoho věcí, někdy i zradit svou vlastní duši. Proto často děláme práci, kterou nemáme rádi, a proto se často necháme někým trápit.
Radost z materiálních věcí
Proto je tak důležité si uvědomit, jaké máme hmotné vazby a jak se od nich můžeme osvobodit. Jistě si vzpomínáte na to, jakou jste měli radost z něčeho nového. Ale i radost z materiálních věcí, jako je auto, byt nebo nové boty, je třeba pečlivě zkoumat: Když si něco koupíte, dodá vám to v tu chvíli dobrý pocit. Ale tento pocit netrvá dlouho. Není možné to srovnávat s radostí, která vám jde přímo ze srdce, například když uděláte něco dobrého pro svého blízkého. Nebo když jste v přírodě a radujete se ze života. Je dobré si uvědomit, kolik energie vkládáme do toho, abychom byli materiálně uspokojení a mohli si splnit svá hmotná přání. A to vše pouze pro iluzi jistoty.
Když není co ztratit…
Lidé žijící ve válečných oblastech znají situaci, kdy je najednou všechno zničeno. Kromě všeho utrpení zůstávají přesto mnozí, kteří později uvádějí, že to bylo nejlepší období jejich života. Je to proto, že kontakt s lidmi je bezprostřednější a nezbývá už nic, co byste mohli ztratit. Všichni jsou na tom stejně, nikdo se nemůže skrývat za fasádou majetku.
Neznamená to, že bychom měli hmotu zavrhnout. Naopak. Nejkrásnější naplnění v životě je přece to, když můžeme něco zhmotnit. Jinými slovy okamžik, kdy svou představu proměníme ve skutečnost. Malíř, který vždy myslí jen na své obrazy a nikdy je nepřevede na plátno, bude nešťastný. Proto je tvůrčí proces tak důležitý, kdy se nápad stává skutečností. Jakmile ho dosáhneme, hrozí ale nebezpečí, že se do svého produktu zamilujeme. Pak se na svou práci upneme.
Pokud příliš lpíme na svých úspěších, na svém domě nebo na své firmě, povede nás to k nemoci. Pokud k realizaci vašich nápadů přistupujete hravě, vede to k naplnění vaší vlastní tvořivosti, a tím i ke kvalitě života a radosti. Koneckonců existuje jednoduché kritérium, které může použít každý: Když vás materialismus činí šťastnými a/nebo když vás činí nemocnými. Japonská odbornice na úklid Marie Kondo doporučuje při úklidu dát všechny předměty na jednu hromadu. Každý předmět pak vezmete do ruky a nahlas se zeptáte sami sebe: Dělá mi tento předmět stále radost? Pokud neuslyšíte jasné ano, můžete se s předmětem rozloučit. Je pro nás těžké už u věcí nechat je být a vzdát se jich.
Jak moc lpíte na hmotných věcech?
A kolik pozornosti jim věnujete? Kolik peněz utratíte za jaké produkty a/nebo jistoty? Kolik času do nich investujete? Jak moc jste na nich psychicky závislí? U kterých byste měli potíže se bez nich obejít?
Můžete si udělat následující cvičení:
2) Kolik peněz za každou položku utratíte? Napište si to ke každému bodu v Kč za měsíc nebo v %.
3) Kolik času každé položce na seznamu věnujete? Napište si to ke každému bodu v hodinách za měsíc nebo v %.
4) A teď si seřaďte seznam podle důležitosti, kterou přiřazujete jednotlivým položkám. „1“ dejte tomu, co je pro Vás to nejdůležitější. A takto přiřaďte číslo ke každé položce.
5) A teď se podívejte. Kolik peněz a kolik času věnujete tomu, co je pro vás nejdůležitější? Udělejte si svoji malou analýzu, na co investujete nejvíce svého času a peněz.